Mánička potká Hurvínka, a zeptá se: „Ahoj, Hurvínku! Co je nového?"
„Ale, nic moc."
„Nelži mi! Já poznám, když lžeš!"
„Jóó? A kdy teda lžu?"
Mánička se ušklíbne: „Pokaždé, když otevřeš pusu."

Hurvínek z Máničkou jsou v kině. Hurvínek: „Máničko sedí se ti dobře?"
„Ano!"
Hurvínek: „Vidíš dobře?"
„Ano!"
„Tak si to pojď se mnou vyměnit!"

Mánička: „Je pravda že po smrti zbude z člověka jen prach?"
Hurvínek: „Říká se to."
Mánička: „No, tak to ti tady pod postelí někdo umřel."

Hurvínek brečí v pokojíčku. Za chvilku za ním přijde Spejbl.
„Co se stalo Hurvajz?"
„Škola shořela!"
„To se ti jenom zdálo."
„No právě!"

Hurvínek šel na očkování, a křičí přes celou ordinaci.
Spejbl ho uklidňuje: „Hurvajs, nekřič, vždyť ani nevíš proti čemu tě očkují."
„Vím. Proti mé vůli!"

Spejbl s Hurvínkem jedou vlakem na chalupu. Když doběhnou do vlaku, je tam už jen jedno volné místo. Spejbl se posadí a vezme Hurvínka na klín. Když se vlak rozjede, povídá jedna cestující svým kamarádkám: „koukejte holky, jaké mám krásné nové punčošky.“ Smyslně si přitom přejíždí rukou vysoko po svých stehnech. „No krásné“, praví druhá. V tom si vyhrne tričko a ukazuje kamarádkám podprsenku. „Holky, ale to jste ještě neviděly, co jsem si koupila já.“ Třetí dívka se postaví, vyhrne sukni a začne se hladit po nových krajkových kalhotkách. V tu chvíli Hurvínek vyletí do vzduchu a spadne dívce k nohám. „No Hurvajs, to se nestydíš? Ty jsi hrozný puberťák!“ „Já, taťuldo? Já nevím, co mě takhle vystřelilo z tvýho klína!“

Hurvínek se ptá Máničky: „Máni, dáš mi prosím tě nějakou naší společnou fotku, jak se koupeme v moři?“ „Ale jistě, Hurvínku, na co jí potřebuješ?“ ptá se pyšně Mánička. „Do školy, kluci ze třídy mi nevěří, že mám fotku s velrybou.“

Spejbl s Hurvínkem tráví letní prázdniny na chatě. Jednoho odpoledne přijde sousedka na kus řeči a najde jen Hurvínka. „Kde máš tatínka, Hurvínku?“ „Leží v nemocnici, spadl do díry a zlámal si obě nohy.“ „No to je strašné, chudáčku. A co tady děláš takhle sám?“ „Ale nic, pořád ještě kopu a hledám poklad.“

Spejbl vyčítá Hurvínkovi:
„Teda Hurvajs, to od tebe bylo ošklivé! Mánička ti upekla bábovku a ty jsi jí rozbil okno kamenem!“
Hurvínek si jen odkašle. „To nebyl kámen. To byla ta bábovka.“