Říká zaměstnanec šéfovi:

"Já tady pracuji na poloviční úvazek a tak bych prosil, abyste na mne křičel polohlasně."

Práce je matkou pokroku...
snažili se nám namluvit rudí komančové, ale pravý opak je pravdou. Matkou pokroku je lenost. Když byl člověk líný chodit pěšky, vymyslel kolo. Když se mu nechtělo šlapat, spatřil světlo světa automobil..., když člověka omrzelo přenášet obrazy po jednom, vykoumal televizi..., a když byl dokonce líný i souložit, vynalezl robertka.

Když jsem před odjezdem na dovolenou balila do kufru své nové senzační bikiny, maminka řekla: „Já mít zamlada takové plavky, jako máš ty, tak jsi dnes byla o šest let starší."

Kdo u vás udělá první krok k usmíření, vy nebo manžel?
Nikdo. My se vždycky usmiřujeme v leže.

Starší paní z venkova přijela na dovolenou do města ke své dceři. Jako naschvál nikdo nebyl doma a na dveřích cedulka: Přijedeme zítra. Co měla dělat. Odebrala se do ulic a chtěla přenocovat v hotelu. Vrátný ji vede chodbou, zastaví se u dveří a otevře. Tetka se k němu otočí se slovy: „Abyste věděl, pane, tenhle pokoj nechci. Člověk zaplatí hříšné peníze a dostane takový kumbál jako plivátko, s jednou židlí a zrcadlem. Ani spát tu není na čem. Myslíte si, že když přijela bába z vesnice, musí jí to stačit." „Ale paní, co se rozčilujete," povídá vrátný. „Vždyť jste teprve u výtahu."