¡¡¡nɔɯɐuʇǝıʌ n ıɔıusǝʌɐlʞ lɐʌodnʞ ıs ɯǝsɾ oɔ ′ʎpǝlsodɐu npʌɐɹdo ǝɾ ǝlɥoT

Vážená pojišťovno, odepisuji na Váš dopis, kde jste mě žádali o upřesnění mého úrazu. Do oznámení úrazu jsem uvedl, že jsem si úraz způsobil sám. Jsem zaměstnán jako zedník a zmíněný den jsem pracoval zcela sám na stavbě domu. Po dokončení mi zbylo asi 250 kg cihel na střeše. Sešel jsem tedy dolů, tam jsem přes kladku vytáhl nahoru po laně prázdný sud, do něhož jsem hodlal uložit zbývající cihly. Lano jsem dole pevně zabezpečil a šel jsem na střechu naložit cihly do sudu. Po naložení všech cihel jsem sešel opět dolů, abych spustil sud s cihlami. Ve smlouvě máte uvedeno, že vážím pouze 75 kg. V momentě, kdy jsem lano odvázal a držel jen v ruce, jsem se ujistil o působení gravitace. Výše jsem napsal, že sud, který sám o sobě váží 25 kg, byl naložen 250 kg cihel. Jak si jistě domyslíte sami, moje váha 75 kg nemohla udržet tak těžký sud a než jsem si to uvědomil, byl jsem v prudkém pohybu vzhůru a sud, který byl na úrovni střechy, naopak v prudkém pohybu dolů. Zhruba na úrovni třetího patra jsem se setkal s protipohybujícím se sudem, což vysvětluje to naražení hlavy a zlomeniny krku a lícní kosti. Dále jsem pokračoval směrem vzhůru, až jsem se zastavil s prsty v kladce. I přes velkou bolest jsem se však držel lana. V tom samém momentě sud s cihlami dopadl na zem a rozbilo se mu dno. Výše jsem napsal, že sud sám o sobě váží 25 kg a já, jak máte uvedeno ve smlouvě, 75 kg. Působení gravitace pokračovalo dále a jak si jistě domyslíte, situace, kdy já se 75 kg jsem nahoře a sud vážící pouze 25 kg dole, nemohla setrvat. A tak jsem se v mžiku ocitl v prudkém pohybu dolů a prázdný sud naopak v prudkém pohybu nahoru. Zhruba na úrovni třetího patra jsem se opět setkal se sudem, tentokrát prázdným. To vysvětluje zlomeniny obou kotníků. Dále jsem pokračoval směrem dolů, kde jsem prudce narazil na zem, což vysvětluje ta rozdrcená kolena a sedací kloub. V bolestech a bez vůle jsem pustil lano, na jehož druhém konci přes kladku visel prázdný sud beze dna. Působením gravitace se sud ocitl v prudkém pohybu dolů, přesně do míst, kde jsem bezvládně ležel. To vysvětluje ta tři zlomená žebra. Doufám, že jsem vám poskytl Vámi požadované informace. Na další zajímavou spolupráci se těší Josef Novák.

Můj drahý synu!

Píšu pomalu, protože vím, že neumíš rychle číst. Už nebydlíme tam, kde jsme bydleli. Tvůj otec četl, že nejvíc dopravních nehod se stane v 20 kilometrovém okruhu od bydliště, proto jsme se přestěhovali. Nemůžu ti napsat číslo domu, protože předešlí obyvatelé ho odmontovali a vzali s sebou, aby si nemuseli měnit adresu. V novém domě je všechno velmi pěkné. I pračku máme, i když nějak nefunguje. Vložila jsem do ní šaty, zatáhla jsem za provázek a od té doby jsem ty šaty neviděla. Ale není to tu špatné.

Minulý týden pršelo jen dvakrát. Jednou tři dny a jednou čtyři dny. Poslala jsem kabát, který jsi chtěl, ale podle tvého otce by byl balík kvůli knoflíkům příliš těžký, tak jsem je uřezala. Najdeš je v levé kapse. Tvoje sestra dnes ráno porodila, ale ještě nevíme co. Takže ti zatím nemůžu říct, jestli jsi strejda nebo teta.

Tvůj bratr si včera zabouchl klíče v autě, dost jsme se báli, protože trvalo víc než dvě hodiny než mě s otcem z toho auta vysvobodily.

Soused minulý týden padl do sudu s domácí hruškovicí. Zkoušeli ho vytáhnout, ale hrdinsky je přemohl a utopil se. Tři dni hořel v krematoriu.

Ale jináč se nic zvláštního neděje, všechno je ve starých kolejích.

Tvoje milující matka.

PS: Chtěla jsem ti vložit nějaké peníze do obálky, ale už byla zalepená.

Dopis pro Vás, čtenáře těchto stránek:

Pár let jsem si myslel, že je to chudokrevnost, nedostatek vitamínů, dietní strava či jiné věci. Ale teď jsem objevil pravý důvod své věčné únavy. Jsem přepracovaný.
V téhle zemi je deset miliónů lidí. Z toho čtyři milióny jsou v důchodu, takže zbývá šest miliónů na práci. Z těch jsou dva milióny ve školách, takže zbývají čtyři. Z toho dva milióny pracují pro státní či místní úřady a organizace. Takže zbývají dva milióny na práci. Z toho je půl miliónu v armádě, policii a pohraniční stráži a další půlmilión jsou ženy v domácnosti. Ze zbylého miliónu pracuje 900 000 ve státních podnicích, takže zbývá 100 000. Z nich je 85 000 v nemocnicích nebo v invalidním důchodu. A podle posledních informací ministerstva vnitra je v našich věznicích a nápravných zařízeních všech stupňů celkem 14 998 lidí. Takže zbývají na práci dva lidi. Vy a já. A vy si teď sedíte u počítače a surfujete!

Posílám toto dále, protože to fungovalo v mém případě a myslím si, že by bylo dobře, kdyby z toho měli užitek i ostatní.
Po přečtení článku v jednom časopise jsem konečně našel vnitřní klid.
V tom článku psali: "Správná cesta k dosažení vnitřního klidu je vždy dokončit všechno co jsi začal."
Tak jsem se porozhlédl kolem sebe po mém malém, haraburdím zaneřáděném bytě a opravdu - tolik začatých a nedokončených věcí! Dnes ráno, ještě před odchodem do práce, jsem dokončil flašku Bacardi, flašku červeného vína, flašku slivovice, Prozac, 2 plechovky Plzně a malou bomboniéru. Nemáte potuchy, jak dobře mi je...!
Přeji přijemný den.

Honzík chce napsat dopis Barušce. Do jeho pokoje přijde matka a ptá se: "Copak to tady děláš?" "Píšu dopis Barušce." "Ale Honzíku, vždyť ty neumíš psát." "A to vadí? Barča zase neumí číst."

"Drahý, ten milostný dopis od tebe byl tak roztomilý. Připadala jsem si jako nejmilovanější dívka na světě, nikdy bych neřekla, jak umíš být romantický. Akorát příště nemusíš začínat slovy: Lady Schwarzenberk..."

Na školní lavici velice ošklivé dívky přistane při hodině chemie psaníčko. Nešla bys se mnou dnes na limonádu? Dívka se otočí na nejhezčího chlapce ve třídě, od kterého psaníčko přiletělo, usměje se na něj a pokývá hlavou. Za chvíli jí přiletí na lavici psaníčko druhé. To nebylo ode mě ty huso, ale od Mařeny!

Rozhovor matky se synem.
„Kde jsi byl celé odpoledne, Vašíku?“
„Hrál jsem si na pošťáka a roznášel jsem poštu po celém bloku.“
„To je ale pěkná hra. A co jsi těm lidem dával do schránek?“
„Dopisy. Našel jsem je ve tvém šuplíku, na těch růžových papírech a byly tam i zpáteční adresy, tak jsem ti to pomohl roznést.“