„Milorde, poplach! Hoří! Hoří jak v kuchyni, tak v jídelně! Co teď budeme dělat?“

„Naobědváme se venku, Jean. Je tam dnes tak krásně!“

„Žán, představte si, že se můj syn právě stal otcem.“

„Velice gratuluji. To bude mít milady radost! A je to chlapec nebo dívenka?“

„Vidíte, žán, na to jsem se zapomněl zeptat. Tak teď tedy nevím, jestli jsem se stal dědečkem nebo babičkou.“

Jde lord okolo Klubu Správných Mužů a řekne si, že by se mohl zkusit mezi ně zapsat.
Zeptá se tedy vrátného, jaké je zápisné.
"No, pane, víte, tady není zápisné, tady musíte splnit tři úkoly."
"Hmm, well, zajímavé," povídá lord, "a jaké?"
"No, nejdřív vypít láhev whisky do dna, pak potřást medvědici rukou a nakonec ošoustat Eskymačku."
Tak lord vypije whisky na ex, naběhne k medvědici do jeskyně, odkud se dvě hodiny ozývá hrozný rachot a když pak celý zakrvácený vyleze, ptá se: "A kde je ta Eskymačka, co si s ní mám potřást rukou?"

Lady si s lordem vůbec nerozumí, ba co víc, neustále se hádají. Když už jsou jednoho večera opět v sobě, lady z ničeho nic utichne.

„Drahá, jsem moc rád, že jsem vás konečně přesvědčil.“ Usměje se lord.

„Omyl!“ Odsekne lady. „Já pouze odpočívám!“

Den na to, když lord vyráží na lov, lady si pozve milence, a hned tři. Jenže lord se vrátí o hodinu dříve, než ve skutečnosti měl. Panikařící lady schová tedy jednoho milence do koupelny, druhého do kuchyně a třetího do starého brnění na chodbě.

„Ah, lorde, přicházíte pro další náboje?“ předstírá svůj zájem lady.

„Nikoliv. Pro nové psy.“ Odpoví lord s klidem.

Najednou však vidí, jak z koupelny vychází naprosto cizí muž a mne si spokojeně ruce. Vyleká se, ale věta:

„Tak paninko, a pračka je jako nová!“ Jej uklidní.

Za okamžik však vychází jiný muž z kuchyně a také si mne ruce.

„Takže já jsem tu myčku zprovoznil, a kdyby něco, určitě se ozvěte!“ Loučí se zvesela.

Když už si myslí, že to nemůže být podivnější, najednou se z chodby vynoří rytíř v plné zbroji a ptá se:

„Hola hej, dobří lidé! Nevíte, kudy na Karlštejn?“

Chlubí se sluha Dunase kamarádovi: “Tak jsem ti včera zbohatl. Můj pán mne vzal na hon, abych mu nabíjel a slíbil mi za každý cíl, který netrefí, pět set franků.“ “Ale to jsi nemohl zbohatnout, vždyť pan Dunas je výborný střelec!“
“To je, jenže já měl zásobu slepých nábojů!“

“Sire, pojedete dnes dopoledne k lékaři?“
“Asi ne, mám za svítání souboj v parku na kraji města.“ “Tak vás mám přeobjednat na odpoledne?“
“Ne, Jean. Buď už u lékaře budu, nebo ho nebudu potřebovat...“

"Jean!"
"Ano?"
"Bouchni pořádně rukou do stěny!"
"Proč, pane?
"Jsem rozlobený!"

"Jean, lady dnes nepřijde na večeři?" "Ne sire, ráno jste ji ráčil zastřelit." "Ach ano. Už si vzpomínám. Netušil jsem, že bude se tak dlouho vztekat."

"Jean, přineste mi klavír."
"Proč pane?"
"Zapomněl jsem si na něm doutník."

Lord spí a najednou se ozve strašná rána. Lord se probudí a volá:
"Jean Jean! Co to bylo?!"
"Klid Lorde, to jen kočár zatočil do vedlejší ulice."
"Aha, aha, aha. A CO TA RÁNA?!"
"Víte, Lorde ona tam žádná zatáčka nebyla!"